test2

Rozhovor s Alešem Frýdlem o situaci ve školství

V poslední době se stále častěji mluví, že situace ve školství je ve stavebních oborech kritická. Je tomu tak? K rozhovoru jsme si pozvali ředitel Střední škola stavební a strojní, Teplice, pana Mgr. Aleše Frýdla, se kterým jsme si povídali o zájmu o řemesla, inovacích a stavu současného školství.

 

 škola rozhovor ales frydl

Dobrý den, pane Mgr. Aleši Frýdle, mohl byste sebe a Střední škola stavební a strojní, Teplice, představit?

Jsme Střední škola stavební a strojní Teplice, páteřní škola Ústeckého kraje, škola s dlouholetou tradicí výuky stavebních  a dále i strojních a elektro oborů. V současné době nabízíme 17 různých učebních či maturitních oborů a máme celkem 600 žáků. V oblasti stavebnictví nabízí naše škola studium stavebních oborů, které jsou pro tuto oblast klíčové (v H oborech vyučujeme obory - zedník, truhlář, instalatér, elektrikář, klempíř, malíř a lakýrník, v lehčích E oborech pak obory – truhlářská a čalounická výroba, malířské a natěračské práce, zednické práce). V oblasti H strojních a elektro oborů pak nabízíme studium oborů – obráběč kovů, elektrikář, automechanik, autoelektrikář, karosář, strojní mechanik a dále maturitní obor – elektrotechnika. Já jako ředitel zde působím 6. rokem a společně se všemi pedagogy se snažíme posouvat výuku co nejvíce k praxi.

 

Zaměření školy je na stavebnictví a strojařinu. Nás zajímá stavebnictví, jak se vaše škola od ostatních odlišuje?

Je to zejména v přístupu k odbornému výcviku. Žáci v 1. ročníku absolvují praxi v našich školních dílnách, kde získávají dovednosti a kompetence dle školního vzdělávacího programu. Od 2. ročníku (někdy od 3. ročníku dle zvládnutí předepsaných dovedností) žáky umísťujeme na odborný výcvik do smluvních firem, kde žáci pracují již v reálných podmínkách a dělají skutečnou práci. Za tuto práci berou i první výplaty, jejichž výše je nižší, protože žáci jsou vždy týden ve škole, kde se učí a týden na praxi, kde pracují.

 

Jaké získají vaši absolventi uplatnění?  Je na trhu hlad po vyučených žácích?

To že žáci pracují již v konkrétních firmách, má pozitivní dopad na jejich uplatnění. Obvykle zde vzniká již v průběhu studia dohoda mezi zaměstnavatelem a žákem o budoucím uplatnění v těchto firmách. Firmy nabízejí často žákům i stipendia, aby si je zajistily do budoucna. Na trhu je, jak jste zmínil, doslova hlad po našich absolventech a ti obvykle dostávají nabídky na uplatnění od několika firem současně.

 

Mají mladí zájem o řemeslo? Napadá vás, jak stavebnictví zatraktivnit?

Bohužel je to jen část žáků, kteří mají o řemeslo zájem, ostatní volí maturitní obory, kam jsou obvykle bez větších omezení přijati. Ti se pak často na těchto oborech trápí a nakonec přijdou k nám na školu a udělají si pak výuční list. Je to ale škoda. Stavebnictví je stále v očích lidí vnímáno jako špinavé řemeslo, ale to už dávno není pravda. Stejně jako všechny technické obory používá nové technologie, které umožňují obrovské zrychlení staveb, pracuje s polotovary a stavění připomíná spíše skládání stavebnice než zdlouhavé a špinavé řemeslo. Těžké práce navíc nahrazují stroje. Toto je třeba komunikovat k budoucím zájemcům o studium a dále i to, že tato práce přináší neskutečný pocit uspokojení, protože její výsledky – stavby přežívají generace.

škola fotografie

Pozorujete, že kvalita učňů klesá? Čím je to podle vás způsobené?

Jak jsem již zmínil, část žáků, kteří chtějí studovat stavební řemeslo, je vždy dobrý základ a ten se nemění. Jsou to obvykle žáci, kteří mají rodinné vzory v oboru a kteří si vybrali toto řemeslo sami. Ti mají o studium zájem a chtějí se co nejvíce naučit. Dále pak máme žáky, kteří jsme přesvědčili o tom, že je dobré studovat řemeslo a ti jsou většinou také velmi dobří a studují obor rádi. Bohužel ale nabíráme i malé procento žáků (ve snaze naplnit tyto obory), kterým je zcela jedno, co budou studovat. S těmi máme mravenčí práci a snažíme se je naučit řemeslo milovat. Část z nich se nám podaří získat, ale s částí se musíme rozloučit. Pokud nemají odpovídající rodinné zázemí a nemáme podporu z rodiny, nelze toto změnit, protože tito žáci se nedostavují často ani na výuku.

 

Jak vás poznamenala COVID krize a zejména praktická výuka?

COVID krize měla dopad na celou společnost a samozřejmě i na školství. Žáky jsme učili distančně a celkem nás i příjemně překvapil zájem a zapojení části žáků v této formě studia. Vzhledem k našemu systému praxe ve firmách a přímému kontaktu žáků s firmami část žáků neseděla doma, ale i v této době pracovali na svých pozicích ve firmách (tentokrát brigádně jako zaměstnanci, nikoliv jako žáci) a tím se rozvíjeli. Pro zbytek žáků jsme pořádali individuální konzultace, tak abychom je naučili alespoň ty nejzákladnější věci a žáci z toho „nevypadli“. Nyní po otevření škol jsme upravili rozsah výuky a učíme to podstatné. Navíc nabízíme nadále i individuální a skupinové konzultace.

 

Jak se vyvíjí výuka? Je třeba reagovat na nové stavební materiály a postupy?

Naším mottem je slogan: „Učíme pro život“. To vyžaduje včas reagovat na změny, které vývoj přináší a pravidelně upravovat školní vzdělávací program tak, aby tyto změny odrážel. To ovšem ale neznamená, že bychom zcela opouštěli základy. Za léta se nám osvědčilo to, že žáky učíme postupně. Žák musí nejprve zvládnout opravdu ten základ, aby snadno pochopil základní principy a potom teprve rozvíjíme další oblasti a učíme je používat nové technologie. Vzhledem k tomu, jak rychle se tyto obory rozvíjejí, je nutné žáky vést i k tomu, aby byli schopni studovat si v budoucnu novinky sami. Paradoxně nám v tomto pomohla i distanční výuka, při které se žáci výrazně zlepšili v samostatné práci, v dohledávání témat z oboru a i ve schopnosti studovat nové technologie.

 

Dělali jste si někdy průzkum toho, kolik absolventů zůstane v oboru?

Zhruba 60% absolventů získává práci v oboru, většinou ve firmách, kde dělali praxi, ostatní pak jdou buď za finančně lákavými nabídkami i mimo obor a nebo prostě přijmou jinou nabídku v místě bydliště..

 stavebni škola zdění zdi

Připravujete nějaké novinky?

Ve spolupráci s Ústeckým krajem jsme vybudovali zcela nové dílny pro truhláře, tak už je zbývá jen dovybavit nejmodernější technikou a přesunout výuku těchto do nových prostor. Součástí těchto dílen je obrovská bezbariérová strojní dílna a 4 ruční dílny. Tyto změny nám umožní například zavést žákovskou zakázkovou výrobu nábytku či vyrábět i složitější výrobky z masivu. Mimoto ve stejném objektu otevíráme novou autodílnu a karosářskou dílnu. Jak jsem již zmínil, vytváříme žákům prostředí, které je opravdu velmi blízké praxi a zajistí jim snadný přechod do praxe.

V poslední době se stále častěji mluví, že situace ve školství je ve stavebních oborech kritická. Je tomu tak? K rozhovoru jsme si pozvali ředitel Střední škola stavební a strojní, Teplice, pana Mgr. Aleše Frýdla, se kterým jsme si povídali o zájmu o řemesla, inovacích a stavu současného školství.

Rozhovor s Alešem Frýdlem o situaci ve školství
Článek
Tento internetový obchod ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Rozumím