Rozhovor se Zdeňkem Galdou z katedry Prostředí Staveb a TZB na VŠB - Technické univerzitě Ostrava

Dnes jsme si k rozhovoru pozvali Ing. Zdeňka Galdu, Ph.D., se kterým jsme si povídali o studiu na VŠB – Technické univerzitě Ostrava se zaměřením na prostředí staveb nebo i o tom, jak se bude pravděpodobně vyvíjet vytápění domácností, zda se vyplatí tepelné čerpadlo nebo jak ušetřit za vytápění starého RD.

 

 

Dobrý den, pane Galdo, mohl byste sebe a Fakultu stavební VŠB představit?

Dobrý den, pracuji jako odborný asistent na katedře Prostředí staveb a TZB na Fakultě stavební Vysoké školy báňské – technické univerzity Ostrava již 18 let. Mým oborem zájmu jsou především vytápění, větrání, klimatizace, vnitřní prostředí staveb a energetika staveb. Fakulta stavební jako taková se vyčlenila původně ze stavebního oboru vyučovaného na Hornicko geologické fakultě, nicméně je zde již od 1. 1. 1997, takže tento rok jsme úspěšně oslavili již 25. výročí samotné Fakulty stavební. Za ta leta se zařadila na plnohodnotné a důstojné místo mezi ostatní stavební fakulty v České republice. Nabízené studijní programy na fakultě jsou široké a následné uplatnění našich studentů v praxi je bezproblémové, protože se jedná o odborníky žádané praxí.

 

 

Jelikož se naši čtenáři zajímají o vytápění, dovolím si stočit téma rozhovoru k oboru Prostředí staveb. Jaké získají absolventi uplatnění?

Naše katedra Prostředí staveb nabízí v bakalářském studiu studijní program Stavební inženýrství se specializací Prostředí staveb, který je zakončen titulem bakalář, a následně v magisterském studiu téměř stejnojmenný studijní program Stavební inženýrství -  Prostředí staveb, který je zakončen titulem inženýr. Spektrum uplatnění je široké, neboť studenti načerpají během studia na naší katedře vědomosti z mnoha oborů od akustiky, vnitřní osvětlení, tepelné techniky stavebních konstrukcí, vytápění, větrání, klimatizace, projekce vnitřních vodovodů, kanalizací, plynovodů, elektroinstalace, stavební energetiky, obnovitelných zdrojů energie, BIM  a další, včetně klasických stavebních předmětů. Nejčastěji se uplatňují v oboru technických zařízení budov jako projektanti včetně projekce s autorizací, stavební dozor, inženýři stavebních firem, rozpočtáři, zakládají vlastní stavební a projekční firmy, jako energetičtí specialisté, nebo poradci a podpora při stavebních činnostech v oboru energetiky apod.

 

 

Cítíte, že je na trhu aktuálně zvýšená poptávka po specialistech?

Ano, určitě. A to nejen v posledních měsících, ale letech. S tím, jak je soustavně vyvíjen tlak na snižování spotřeby energií, ekonomické hospodaření i v　rámci provozu budov, rekonstrukce domů, ale i výstavby nových objektů, tak poptávka po kvalitních odbornících z našeho oboru je vysoká. Toto se však týká téměř celého oboru stavebnictví, nejvíce však těch zaměřených na energetiku.

 

Jsou mezi studenty i dívky?

Samozřejmě, téměř vždy byly. Tento trend je ale pomalu stoupající, a i když se jedná o technický obor, mezi studenty je čím dál více dívek, které se zajímají o energetiku budov. Jsou to často pečlivé a precizní studentky, které mají smysl pro techniku a systematické pozitivní myšlení nad problémy z oboru.

 

Zaznívají při výuce i témata řízení vytápění chytrou domácností?

Ano. S rozvíjejícími se smart technologiemi v posledních letech je i toto nedílnou součástí technických systémů, které mají za úkol dobře, a přitom efektivně obsloužit fungující dům. Nemusí jít přímo o ucelené systémy v tzv. inteligentních domech s inteligentním řízením, ale může se jednat i o rekonstruované celky starších domů, které je potřeba efektivně, a přitom úsporně řídit, např. v oblasti vytápění, chlazení, či osvětlení. S novými trendy a technologiemi jsou i tyto novinky průběžně zaváděny do výuky tak, aby studenti měli co nejlepší přehled o vývoji v oboru. Avšak se nezapomínají učit i starší technologie, neboť s nimi se budou setkávat v praxi při rekonstrukcích ještě spoustu let.

 

 

Je studium navázáno na praxi? Chodí studenti na nějaké stáže do firem?

Jako katedra Prostředí staveb a TZB jsme měli po několik let Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost, včetně jeho udržitelnosti. Jeho součástí byly i stáže studentů právě ve firmách z našeho oboru TZB. Možná máme též štěstí na studenty, které právě náš obor baví, a tak můžeme s　potěšením říct, že již v průběhu studia si naši posluchači hledají sami brigády se zaměřením, kterému se chtějí věnovat. Před ukončením magisterského studia je většina z　nich již zaměstnána, takže i své zkušenosti a navázané kontakty z těchto brigád využívají při vyhotovení svých závěrečných prací.

 

Jak si myslíte, že se vytápění domácností bude vyvíjet?

Linie způsobu vytápění, která je především v Evropě nastolena je jasná, odklon od fosilních paliv a co nejvyšší podíl využití obnovitelných zdrojů energie, tam kde je to možné. Je však nutno uvést, že to není jen smutná záležitost posledního roku v souvislosti s tím, co se nyní děje mezi Ukrajinou a Ruskem, ale že tento trend v posledním roce jen tímto zrychlil. Samotné nahrazení fosilních paliv obnovitelnými zdroji je zde s námi v ČR již desítky let, kdy se k nám dostala první tepelná čerpadla, fototermické systémy na ohřev teplé vody, či myšlenky využití geotermálních vrtů nebo odpadního tepla v　různých provozech průmyslu. Obecně se snažíme a jsme nabádáni šetřit energiemi již desítky let, aniž bychom si toho byli vědomi, například samotné zhasínání světel tam, kde nejsme přítomni. Naopak fosilní paliva jako uhlí nebo ropu můžeme využit lépe v chemickém nebo farmaceutickém průmyslu, kde se bez nich momentálně neobejdeme. Důležité je využít energie efektivně a zbytečně jimi neplýtvat.

 

Podle norem je tu jasný tlak na nové technologie. Novostavbu prakticky nedostavíte bez zateplení, rekuperace a FVE. Je to podle vás správná cesta?

Myslím si, že nejen dle mě, jak jsem již uvedl, je správná cesta neplýtvat zbytečné jakoukoliv energií. Avšak zachovat přirozený komfort bydlení nejen u novostaveb. Využívat energie smysluplně a efektivně i v průmyslu, neboť český průmysl jako takový je velmi energetický náročný, to ale plyne i z historie naší republiky. Je nutno si uvědomit, že energetika ve státě působí jako celek a je navzájem propojena, tzn. bydlení, občanská vybavenost, průmysl, infrastruktura aj.

 

A co říkáte na aktuální trend výměn plynových kotlů za tepelná čerpadla? Dává to za vás vždy smysl i třeba pro nezateplený dům?

Otázkou je, jak se na tento problém podíváme, zda z pohledu techniky, či třeba politiky, nebo ekonomiky. Vezmu to odzadu. Z pohledu ekonomiky to může znít velmi lákavě, ale při pohledu na „horskou dráhu“ cen energií plynu a elektřiny nikdo nedokáže predikovat, co bude třeba za měsíc, nebo za rok. Současná doba je velmi turbulentní a Evropa se nachází v samém centru této energetické, politické a ekonomické turbulence. Z pohledu politického je zde jasná vize odklonu především od dodávek plynu z Ruska. Což je snad možné, ale je opět otázkou, jak moc tento odklon bude nákladný pro obyvatele střední, východní a částečně západní Evropy. Bude to trvat několik let s vědomím, že  nás noví dodavatelé nezklamou.  Opět je zde na místě si uvědomit, že žijme v globalizovaném světě a trh s energiemi nejen v Evropě funguje jako celek. A dále není možné do budoucna postavit mezi Evropu a Rusko hypoteticky politickou zeď. To víme, že nikam nevede. Z pohledu technického, který je nám všem jaksi nejbližší má tato prostá výměna plynového kotle za tepelné čerpadlo (a v médiích hlásána vládními experty) minimálně jeden háček. Většina otopných soustav, které jsou napojeny na plynové kotle, jsou vybaveny otopnými tělesy. Tyto soustavy jsou konstruovány na vyšší teploty topné vody systému, abychom zajistili požadovanou teplotu v budovách přes zimní období. Naproti tomu tepelná čerpadla fungují nejefektivněji s teplotou vody co nejnižší a pro vytápění budovy tak potřebují větší teplosměnnou plochu, než jsou otopná tělesa současných soustav napojených na plynové kotle. Nejefektivnější je využití podlahové vytápění v kombinaci s tepelnými čerpadly. Nicméně se zde objevuje varianta, kdy současný plynový kotel může být doplněn o tepelné čerpadlo. Funguje to tak, že při zachování otopné soustavy s otopnými tělesy lze využít potenciál tepelných čerpadel při mírnějším chladném počasí, a plynový kotel se pak přidá jako druhotný zdroj pro vykrytí špiček velmi chladných dnů. Tím tak není potřeba měnit dosavadní otopnou soustavu, což je též nemalá položka v rozpočtu. Je třeba zmínit, že odladění součinnosti těchto dvou tepelných zdrojů si žádá patřičnou odbornost.

 

Když bych chtěl dům vytápět vlastními zdroji, zvládnu to v každém ročním období?

Opět je zde otázka, o jaký dům se jedná a co se myslí tím vlastním zdrojem? Pokud například máme novější zateplený dům, který má nižší tepelnou ztrátu a otevřenou vnitřní stavební dispozici, a mysleli jsme dopředu, že k tepelnému čerpadlu máme v　obývacím pokoji například krbovou vložku na dřevo, lze touto krbovou vložkou dům docela efektivně vytopit. Taktéž pokud máme starší dům a máme instalován kotel na dřevo (zplyňovací), pelety, či automatický kotel na uhlí (což bylo možné jen v první vlně tzv. kotlíkových dotací, a splňující minimálně 3. emisní třídu), tak opět bychom neměli mít problém dům vytopit. Samozřejmě tyto systémy vyžadují alespoň částečně naši občasnou obsluhu, ale jsou též řešením v současné době. Chtěl bych říct, že ne vždy a všude lze úspěšně využít k vytápění obnovitelné zdroje energie (tepelná čerpadla). Někdy naopak zdroje spalující dřevní hmotu jsou vhodnější (a splňující emisní požadavky). Toto posouzení je vždy nutno provádět individuálně. Je dobře, že lidé mají možnost volby tepelného zdroje a taktéž že je zachována diverzifikace primárního zdroje paliva.

 

Dokázal byste dát radu majitelům starších domů, jak uspořit za vytápění před blížící se zimou?

V současné situaci určitě nepanikařit, i když nás čekají nelehké časy. Ale nyní již toho příliš neuděláme, zima je tu. Majitelé starších budov by měli především zvážit, ve kterých místnostech vytápět, a ve kterých jen temperovat. Nevětrat jistě dlouhodobě, ale spíše krátce a intenzivně. Samotné nevětrání by se nám mohlo dlouhodobě nevyplatit zvýšenou vlhkostí nad 50-60 %, vznikem plísní v koutech a v krajním případě i možným vznikem alergií u citlivějších osob. A taktéž zvýšeným obsahem CO₂, který též neblaze působí na lidský organismus. Do budoucna pak přemýšlet nad kvalitním zateplením a případnou výměnou zdroje, popřípadě jeho doplněním i jiný zdroj energie (fotovoltaika, fototermika pro ohřev teplé vody, tepelné čerpadlo či jen krbová vložka, kotel na pelety, ale i vzduchotechnická jednotka s rekuperací tepla). Toto vše je nutno posoudit vždy individuálně. Příjemným zpestřením je, že stát nabízí dotační tituly pro tyto úpravy. Pro majitelé novějších, či zateplených domů platí podobná doporučení. Je potřeba myslet do budoucna a chovat se sám zodpovědně.

 

Plánujete nějaké novinky či inovace ve výuce?

Jak jsem již uvedl inovace a informovanost studentů ohledně novinek a nových trendů se děje průběžně všemi pedagogy bez ohledu, zda se jedná o nové akreditace studijních programů. Taktéž mezitím provádíme různá měření, posudkovou činnost a výzkumné aktivity v oboru. Výsledky těchto aktivit pak publikujeme vesměs do zahraničních periodik, konferencí a zároveň poznatky zavádíme do studia. Dále spolupracujeme s externími firmami, kteří k nám jezdí přednášet, prezentovat své poznatky, výrobky i projekční software.  Exkurze na zajímavé vybrané aplikace z oboru jsou defacto samozřejmostí. Dále se katedra Prostředí staveb a TZB může pochlubit novou akreditací studijních programů, viz výše, které jsou ještě více zaměřeny na obor prostředí staveb, energetiku, laboratorní měření v oboru a aplikaci nejnovějšího trendu projektování zařízení TZB systémem BIM, rozšíření o nové předměty jako Aplikace udržitelných zdrojů energie v budovách, Energetická náročnost budov, řízení provozu inteligentních budov nebo Softwarová podpora energetiky budov. Dále se chystáme k　zahájení nového projektu.

Myslím, že jsme do budoucna perspektivním oborem a budeme se jistě všichni z katedry Prostředí staveb a TZB těšit na nové zájemce o studium. Taktéž bych chtěl poděkovat všem kolegyním a kolegům, kteří tvoří náš skvělý tým katedry. Děkuji Vám za rozhovor.