Když se objeví první mráz a vzduch zavoní kouřem, spousta z nám se začne těšit na praskání polen v krbu. Jenže mezi „romantickým ohýnkem“ a opravdu správným topením v krbových kamnech a krbu je obrovský rozdíl – na účtech za dřevo, na stavu komína, na množství kouře i na tom, jestli vám kamna vydrží pár let, nebo desetiletí.
Možná už jste zažili situaci, kdy jste naložili kamna plná polen, sklo okamžitě zčernalo, z komína šel hustý kouř a v obýváku stejně nebylo tak teplo. To je typický obrázek toho, jak nesprávně topit v krbových kamnech – část dřeva se jen dusí, místo aby hořela, komín se zanáší a účinnost mizí.
Představte si dva sousedy se stejnými kamny. Jeden topí suchým dřevem, zatápí shora, nechává plamenům dost vzduchu a dvakrát ročně si nechá zkontrolovat komín. Druhý pálí polosuché dřevo, kamna dusí, aby „déle vydržela“, a kominíka volá, až když mu to začne kouřit do místnosti. Po pár letech první soused stále topí efektivně a bez problémů, druhý řeší prasklé šamoty, dehtem zanesený komín a strach z požáru.
Správné topení v krbu a kamnech není žádná „věda“. Jde o pár zásad, které mají velký efekt: víc tepla z méně dřeva, delší životnost kamen a komína, méně emisí, a hlavně bezpečný provoz. Jak říkají kominík Petr Koudela, největší nepřítel krbových kamen není zima, ale špatný způsob topení .
Ještě než se dostaneme k samotnému zatápění, je potřeba si otevřeně říct: bez správného dřeva se nedá správně topit v krbových kamnech ani v krbu.
Ideální je suché tvrdé dřevo – buk, dub, jasan, habr. Suché znamená vlhkost zhruba do 20%, což v praxi bývají minimálně dva roky dobře skladované a větrané štípané dřevo. Mokré dřevo syčí, čadí, dlouho se rozhořívá a velká část energie se spotřebuje na odpařování vody, místo aby vás hřála.
Co se vyplatí?
Topit odpadem, lakovaným nábytkem, paletami nebo dokonce plasty není „úspora“, ale rychlá cesta k poškození kamen, komína, to vše za rizika velkých pokut.

Většina z nám si z dětství pamatuje zatápění zespodu: dole třísky, nad nimi větší dřevo, zapálit a doufat, že to chytne. Dnes se učí něco jiného – zatápění shora .
Představte si, že skládáte „sendvič“:
Oheň zapálíte nahoře a on začne postupně prohořívat směrem dolů. Plynné složky dřeva se spalují v horké horní části plamene, kde je dostatek vzduchu, a proto dochází k výrazně čistšímu spalování – méně kouře z komína, méně sazí ve spalovací komoře, více tepla pro vás.
Jakmile se oheň rozhoří, přichází druhý krok – přívod vzduchu . U moderních krbových kamen a krbových vložek najdete primární i sekundární vzduch, někdy i terciární.
Na začátku topení je správné mít vše otevřené – kamna potřebují hodně vzduchu, aby se rychle dostala na provozní teplotu. Když je ohniště i komín studený, dřevo jen „kouří“ a plamen je líný. Jakmile se plamen ustálí a kamna začnou opravdu hřát, můžete přívody postupně zmenšit.
Když to ale přeženete a kamna „zadusíte“ skoro na minimum, oheň přejde do fáze tlení, ze kterého jde hodně kouře, dehtu a málo tepla. Sklo začne černat, komín se zanáší a vy máte pocit, že topíte celý večer, ale teplo nikde.
Plamen by měl být živý, jasný a relativně čistý, bez velkých černých chuchvalců kouře v ohništi. Pokud zvenku vidíte z komína spíš horký „třpytící se“ vzduch a jen slabý kouř, je to dobré znamení.
Další běžná otázka: „Kdy a jak často mám přikládat, aby kamna dobře hřála?“ Základní princip je jednoduchý – přikládejte na žhavé uhlíky, ne do velkých plamenů .
Nechte předchozí dávku dřeva dohořet do žhavého lože. Teprve potom:

Správné topení v krbových kamnech a krbu není jen o účinnosti, ale také o tom, aby oheň zůstal tam, kde má – uvnitř ohniště.
V okolí kamen mějte bezpečný odstup od všech hořlavých předmětů – nábytek, závěsy, dřevo na přikládání. Před dvířky doporučujeme nainstalovat sklo.
Někdy děláte skoro vše správně, a přesto máte pocit, že kamna nekouří tak, jak by měla. Když kamna kouří do místnosti, příčinou může být: zanesený komín, příliš krátký komín, studený tah nebo příliš rychlé otevření dvířek. Pomáhá předehřát komín zapáleným kouskem papíru v otvoru, zkontrolovat čistotu spalinové cesty, případně konzultovat s kominíkem vhodnou úpravu komína.
Černé sklo bývá jasným signálem, že něco není v pořádku – obvykle jde o mokré dřevo, nízkou teplotu spalování nebo málo vzduchu. Řešením je: suché palivo, plamen při rozhoření neškrtit a přikládat až na žhavé uhlíky.
V hustě obydlených oblastech už dávno nejde jen o to, aby bylo teplo doma, ale i o to, co odchází z komína ven. Odborné studie zdůrazňují, že zatápění shora, suché dřevo a správná regulace vzduchu dokážou významně snížit emise pevných částic a škodlivin.
Moderní krbová kamna s označením ekodesign nebo s vyšší účinností spalování jsou navržena tak, aby při správném používání vyprodukovala mnohem méně kouře a využila energii dřeva na maximum.
Když to celé zjednodušíme do několika zásad, které shrnují, jak správně topit v krbových kamnech a krbu, dostaneme:
Zkušenější topič pozná správné topení podle plamene, tepla i podle pohledu na komín. Začátečníkům pomůže prostá zásada: když v místnosti cítíte kouř nebo vidíte, že z komína jde tmavý dým, je čas změnit způsob topení.
Správné topení je snadné, ale pár věcí se prostě dodržet musí. Než vůbec zatopím, chci mít jistotu, že je komín v pořádku a kamna jsou správně složená – šamoty sedí, nic tam nedrcá a nejsou tam žádné pojistky z výroby. Do kamen dávám jen suché dřevo nebo brikety. Zatápím shora – třísky, podpalovač, na to polínka, tak do dvou třetin topeniště.
Když zapaluju, otevřu vzduch úplně naplno, ať se to chytne a kamna se rozjedou. Jakmile už hoří, primární otvor zavřu a hraju si jen se sekundárním. Přikládám až ve chvíli, kdy zůstane jen žhavé uhlí, žádné plameny. A dvířka vždycky otevírám pomalu, žádné trhání – jinak vám kouř skončí v obýváku.
Beru to jako oheň na táboře. Nejdřív ho necháte pořádně chytit a pak ho jen hlídáte, aby dával teplo a nevyskočil vám zpod kontroly.
Správné topení v krbových kamnech a krbu není jen o tom „hodit něco do kamen a zapálit“. Je to souhra kvalitního dřeva, chytrého zatápění, rozumné regulace vzduchu, pravidelného čištění a respektování limitů, pro které byla kamna navržena.
Když si tyto zásady osvojíte, získáte z krbu maximum – příjemné sálavé teplo, čisté sklo, delší životnost kamen i komína a dobrý pocit z toho, že netrápíte okolí kouřem. A právě v tu chvíli zjistíte, že klíčové slovo „jak správně topit v krbových kamnech a krbu“ není jen výraz pro vyhledávač, ale návod, který z obyčejného ohně udělá spolehlivého a kultivovaného partnera na celou topnou sezónu.
Společnost Horák - CZ, s.r.o. využívá cookies pro bezpečné a spolehlivé poskytování svých internetových stránek, ověření výkonnosti a Vašich zkušeností jako uživatele a pro další zlepšování zásadního obsahu a personalizované reklamy jak na našich internetových stránkách, tak také na stránkách třetích poskytovatelů. Kliknutím na „Přijmout vše“ souhlasíte s používáním cookies a jiných technologií ke zpracování Vašich osobních údajů, včetně jejich předávání našim marketingovým partnerům (třetí osoby). Naši partneři využívají cookies a jiné technologie rovněž k personalizaci, měření a analýze reklamy. Pokud neudělíte svůj souhlas, omezíme se pouze na zásadní cookies a technologie. Přečtěte si více v našich Zásadách používání souborů cookies.